Pocit tepla rychle končí,

samy otevírají se mi oči.

Budík má zvonit až za chvíli,

však čas se brzy nachýlí.

Poslední dobou špatně spím,

přitom pozdě usínám.

A budím se propocený,

na sny marně vzpomínám.

V ulicích se lidé hemží,

bezvládně jim cestu křížím.

Upírají na mě oči,

zírat divem nestačí.

Snad připadám jim trochu jíný,

jako bych sem nepatřil.

Vytvořil jsem si pevnou schránku,

takovou co nezničíš.

Vytvořil jsem si citovou banku,

na pohled a na city.

Vždy, když koukám na ty kolem,

jak opice se opiší.

Rychle strhnu pohled na zem,

když nechci nikomu ublížit.

Cítím v sobě velkou sílu,

však zkrotit ji ještě neumím.

Až nastane ona chvíle,

ještě víc si vás ochočím.

Zatím se budu ještě učit,

zkoumat vaše reakce.

Ve lži žít já vás nechám,

                                                                                                                                                     pak kousnete se do palce.